Čistá země na východě: Vaiḍūryanirbhāsa, země lapisového světla
Za světy početnými jako zrnka písku v Ganze: země, jejíž půda je z modrého kamene a která je podle sútry dosažitelná myšlenkou.
Mnozí znají Čistou zemi na západě, patřící Buddhovi Amitábhovi. Méně známá je její sestra na východě, kde vládne Bhaiṣajyaguru: Vaiḍūryanirbhāsa, „Zářící čistý lapis lazuli“.
Kde leží
Podle sútry leží na východě, za desetinásobkem počtu buddhovských zemí, než je zrnek písku v Ganze. Není to vzdálenost v kilometrech, ale obraz: země tak vzdálená, že ji lze dosáhnout jen myšlenkou a zásluhou.
Jak vypadá
Její půda je z lapisu lazuli; zlaté provazy vyznačují cesty. Zdi, věže, paláce a brány jsou ze sedmi drahokamů. Podle textu má stejnou krásu jako země Amitábhy na západě. Text ji popisuje bez zlých údělů a bez utrpení. Po jeho boku stojí dva bódhisattvové: Sūryaprabha (Nikkō, „sluneční světlo“) a Candraprabha (Gakkō, „měsíční světlo“). Vedou mnoho bódhisattvů této země.
Znovuzrození tam, nebo jen myšlenka na ni
Jedna myšlenka této sútry je důležitá: možnost znovuzrození v této čisté zemi, stejně jako v zemi Amitábhově. Sútra také říká, že ty, kdo před smrtí uslyšeli jméno Bhaiṣajyaguru, vedou do této země osm bódhisattvů. Je to útěcha pro umírající a naděje pro živé.
Ráj na zdi: jeskyně Dunhuang
Toto téma bylo malováno v Dunhuangu na okraji pouště Gobi v jeskyních Mogao, kde nástěnné malby z doby Tang a pozdější zobrazují čistou zemi Bhaiṣajyaguru: Buddhu na trůnu obklopeného bódhisattvy a budovami se zahnutými střechami, s výjevy dvanácti slibů a „devíti předčasných smrtí“. Tyto malby jsou dnes hlavním svědectvím buddhistického umění střední Asie.
Modrý svět v Japonsku
Japonští malíři zobrazili tuto namodralou zemi na svitcích a na podstavcích soch. Zlatá síň Yakushi-ji v Naře má podstavec mimořádně bohatý, s arabeskami z révy a postavami z Hedvábné stezky: kus střední Asie na ostrově vycházejícího slunce. Viz Yakushi-ji.
Co znamená „čistá země“?
V mahájáně je čistá země polem působení Buddhy: prostorem utvářeným jeho sliby a zásluhami, v němž je praxe snazší. Mnozí učitelé ji chápou jak jako vzdálené místo, tak jako stav mysli praktikujícího. Proto lze také říci, že lapis lazuli je v sútře především jazykem průzračnosti.
Zdroje
Sútra Buddhy medicíny (Xuanzang, Taishō 450); Raoul Birnbaum, The Healing Buddha (1979); Dunhuang Academy (jeskyně Mogao). Přesné zobrazení se liší podle jeskyně a doby.
Číst článekLapis lazuli, barva Buddhy medicíny