Sútra a její verze: dějiny textu

Poznání

• Doloženo

  Sanskrtské rukopisy Sútry Mistra medicíny (Bhaiṣajyaguru-sútra) na březové kůře patří k rukopisům z Gilgitu, nalézaným od roku 1931 a paleograficky datovaným do 5.–6. století. Sbírka je od roku 2017 zapsána v registru UNESCO Paměť světa.

  Zdroje 1 2

• Doloženo

  Nalinaksha Dutt vydal první edici v roce 1939. V roce 1978 vydal Gregory Schopen kritickou edici («redakce A») s tibetskou verzí a anglickým překladem. Úplné faksimile rukopisu z Nového Dillí vyšlo v roce 2025.

  Zdroje 3 2 4

• Doloženo

  Čínský kánon uchovává několik překladů: Dharmaguptův (615, T449), Süan-cangův (650, T450), nejčastěji recitovaný, a I-cingův (707, T451), který hovoří o sedmi Buddhách medicíny.

  Zdroje 5 6 7 8

• Sporné

  Starší verze je ve 12. svitku Sútry posvěcení (Guanding jing, T1331), kterou tradice připisuje překladateli Šrímitrovi (4. století). Mnozí badatelé, mezi nimi Michel Strickmann, ji spíše považují za čínské dílo z 5. století; status této verze zůstává sporný.

  Zdroje 9 10

• Doloženo

  Tibetský kánon obsahuje dvě sútry: jednu věnovanou pouze Buddhovi medicíny, druhou sedmi Buddhům; Schopen vydal obě tibetské verze.

  Zdroje 2

• Sporné

  Přesné místo a doba vzniku sútry nejsou známy. JAANUS uvádí, že jméno Buddhy medicíny se objevuje asi v patnácti textech přeložených do čínštiny mezi 3. a 5. stoletím a že jeho kult byl zřejmě zvlášť oblíbený ve Střední Asii.

  Zdroje 8 2

• Víra

  Podle samotné sútry ji Buddha Šákjamuni přednesl ve Vaišálí na žádost bódhisattvy Maňdžušrího a popsal v ní dvanáct slibů Buddhy medicíny a jeho Čistou zemi na východě.

  Zdroje 6

Zdroje

1. UNESCO, Memory of the World Register: “Gilgit Manuscript” (inscribed 2017). www.unesco.org
2. Gregory Schopen, The Bhaiṣajyaguru-sūtra and the Buddhism of Gilgit, PhD thesis, Australian National University, 1978. openresearch-repository.anu.edu.au
3. Nalinaksha Dutt (ed.), Gilgit Manuscripts, vol. I, Srinagar / Calcutta, 1939. (kniha)
4. J.-U. Hartmann, G. Melzer, T. Fukita (eds.), Gilgit Manuscripts in the National Archives of India, Facsimile Edition, vol. II.6: The Bhaiṣajyagurusūtra, National Archives of India / IRIAB Soka University, 2025 (announcement, H-Net). networks.h-net.org
5. CBETA, Taishō T449, 佛說藥師如來本願經 (Dharmagupta, 615). cbetaonline.dila.edu.tw
6. CBETA, Taishō T450, 藥師琉璃光如來本願功德經 (Xuanzang, 650). cbetaonline.dila.edu.tw
7. CBETA, Taishō T451, 藥師琉璃光七佛本願功德經 (Yijing, 707). cbetaonline.dila.edu.tw
8. JAANUS (Japanese Architecture and Art Net Users System), entry “Yakushi”. www.aisf.or.jp
9. CBETA, Taishō T1331, 佛說灌頂經 (Consecration Scripture), fascicle 12. cbetaonline.dila.edu.tw
10. Michel Strickmann, Chinese Magical Medicine, Stanford University Press, 2002. (kniha)

Odkazy ověřeny 15. října 2026.

Témata

• Archeologie a dějiny umění: Tun-chuang, Nara, ikonografie
• Antropologie léčebných rituálů
• Buddha medicíny a tibetská medicína (Gjüši)
• Hypotézy a spory: Řecko a Indie